Kdo čas spoří, spěchem choří.
Strnul v jeho pařátech.
Neposečká, nezastaví.
Kvapí v času zápalech.

---

Hodně ví a hodně slýchá,
stará jako antika.
Pravá česká pivonosná
opilecká putyka.

---

Foukl vítr v ulic klid,
podzim v dechu léta zkryt.
Listí rudě krvácí,
pomalu,smutně se k zemi potácí.

Na zemi leží, teď mrtvé a bezduché.
Potichu zpívá, trpký svůj osud,
Ten zpěv se rozléhá po pláni široké,
nikdo ho neslyší, nevnímá dosud.

V kytaře tónů, píseň se zkryje.
Odlétné