Kdo čas spoří, spěchem choří.
Strnul v jeho pařátech.
Neposečká, nezastaví.
Kvapí v času zápalech.

---

Hodně ví a hodně slýchá,
stará jako antika.
Pravá česká pivonosná
opilecká putyka.

---

Foukl vítr v ulic klid,
podzim v dechu léta zkryt.
Listí rudě krvácí,
pomalu,smutně se k zemi potácí.

Na zemi leží, teď mrtvé a bezduché.
Potichu zpívá, trpký svůj osud,
Ten zpěv se rozléhá po pláni široké,
nikdo ho neslyší, nevnímá dosud.

V kytaře tónů, píseň se zkryje.
Odlétné

"Má drahá, má milovaná, kvůli tobě tu nyní s hrstkou bratří stojím a smrti do tváře hledím. Jdeme společně! Společně proti přesile nepřátel, která se žene jako letní vichřice poli a lukami tvými. My semkli jsme se v poslední hodině, abychom vyhověli tomu, co v každém z nás je zaryto. Kvůli tobě, má lásko, kvůli víře ve tvou velikost a krásu, kvůli tomu teď stojí